U medojeda

Stejně jako v minulém roce, i letos zvu k účasti na akci Do kostela na kole. A ještě lépe, pokud se předem zaregistrujete. Když uvidíme, že je nás víc, budeme veselejší. Takže pak taky foťte, ať to lépe vidíme.

Ale co bych se rozepisoval — svůj názor jsem napsal minule a vše podstatné je ostatně i na odkazovaných stránkách.

Před zhruba půl rokem jsem sem napsal krátkou všeobecnou žádost, zda by mi někdo nepomohl objasnit, co mají znamenat kresby na hrobě mého praprapradědečka. Zároveň jsem si začal dávat odkaz na otázku do patičky svých emailů a doufal jsem, že se tou cestou snad má prosba dostane k někomu, kdo bude znát odpověď.

Docela často se lze setkat s názorem, že náš volební systém do Poslanecké sněmovny je mizerný, že míra toho, co může volič svým hlasem vyjádřit, je velmi nízká. Také se lze setkat s názorem, že je nějak nespravedlivý, vždyť v posledních volbách získala KDU-ČSL 386 706 hlasů a Strana zelených 336 487, ale v počtu získaných poslaneckých křesílek se lišily dramaticky: 13:6. Osobně se domnívám, že to samo o sobě ještě nespravedlnost znamenat nemusí, ostatně ve většinových volebních systémech je takový stav normální.

Tak je tu něco nového do rodokmenu. Narodil se Bartoloměj a vypadá živě a zdravě. Máme z něj pochopitelně velikou radost, jen jeho starší bráška je trochu zaražený. Na druhou stranu je starší bráška nadšený, že na novém příbuzném umí přesně ukázat, kde je oko, kde nos a kde ucho. Běh k miminku s nataženým ukazováčkem a výkřiky „Oko! Oko!“ je v současnosti jeho oblíbenou zábavou.

Metoděj pozoruje mladšího bratra

Už několik let jsem se chystal, že navštívím vesničku nedaleko Řípu, kde měl být podle rodinných vzpomínek na evangelickém hřbitově náhrobek mého prapradědečka. Letos na podzim se mi naskytla příležitost, když jsem se v rámci cyklistické vyjížďky (která měla původně pouze zcela jiné účely) ocitl jen o vesnici vedle - a tuto příležitost jsem okamžitě využil.

Stařičká cyklistka na návsi mi ochotně poradila kudy ku hřbitovu a ten jsem pak poznal již zdálky. Zdá se totiž, že v podzimní čas se návštěvy hřbitovů docela nosí a před tímto bylo několik aut, lidé s květinami a podobně.

Jako velký fanoušek cyklistiky a zejména jejího potenciálu jako náhrady v současnosti nadužívaných automobilů se zajímám i o převážení objemných či těžkých nákladů na kolech. Prohlížel jsem si fotografie na webu od lidí, co se pomocí kola stěhovali, případně jen převáželi pořádné náklady , ale nikdy jsem nic takového nezkoušel, protože mi scházel vhodný přívěs.

V letošním roce se opět koná akce Do kostela na kole (jedná se o druhý ročník). I křesťané by se měli zamýšlet nad otázkami udržitelné dopravy a dopřát si jeden den v roce cestu do kostela trochu demonstrativně a propagandisticky by věci mohlo prospět. Já se zúčastňuji a doporučuji to i ostatním.